Měl jsem možnost se na vlastní kůži přesvědčit o praktických aspektech veřejnoprávnosti ČT. Veřejnoprávnosti, která má zajistit volný a svobodný přístup k informacím všem občanům, koncesionářům, kteří provoz této „své“ televize financují ročně téměř sedmi miliardami korun. Byl jsem pozván do pořadu „Máte slovo“ k tématu zemědělství, aby mi pár hodin před vystoupením ČT oznámila, že má účast v pořadu z rozhodnutí vedení není žádoucí a že se mé pozvání ruší.
Důvodem byl jakýsi interní předvolební kodex, který prý vylučuje účast kandidujících politiků (nikam nekandiduji ani já ani hnutí ANO2011) v určitých typech pořadů. Že ve stejném pořadu vystoupili Vít Bárta a poslanec ODS Pavel Suchánek bylo zřejmě podle kodexu v pořádku.
Je pravda, že jsem se problematikou veřejnoprávní televize nikdy nijak zvlášť nezabýval. Přesto jsem už zaznamenal stížnosti především na to, že přístup na obrazovku ČT není zrovna dvakrát vyvážený. Že se na ní předvádějí stále stejní politici a komentátoři a že veřejnoprávní médium provádí jakousi selekci (nechci říkat cenzuru).
Teď jsem si tuto řízenou selekci vyzkoušel na vlastní kůži a můžu si o ní myslet své. Trapnou výmluvu na kodex totiž nepovažuji za vysvětlení.
A poučení, která z postupu České televize plynou?
1. ČT (ne)výběrem témat a (ne)výběrem hostů narušuje pluralitu a rovnovážnost vysílání, kterou jí ukládá zákon.
2. Vedení ČT má kdykoliv možnost pod jakoukoliv záminkou zabránit vystoupení kohokoliv.
3. Přístup neparlamentních stran, občanských iniciativ i některých významných osobností do tohoto veřejnoprávního média je omezovaný a omezený.
Plní tedy ČT svůj veřejnoprávní úkol? Je řízena ve prospěch a v zájmu občanů nebo zájmy jinými?
Česká televize má řadu možností, aby se stala fórem, na kterém se svobodně střetávají nejrůznější myšlenky (a to včetně myšlenek, které nejsou po chuti vedení ČT). Jenže to by vedení ČT muselo být nepolitické a upřednostňovat zájmy diváků před zájmy svými. Takto se veřejnoprávní médium stává jen nástrojem parlamentních stran. Škoda.
