Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo má v programu destrukci státu?

27. 09. 2012 7:32:12
Novináři a komentátoři často a rádi upozorňují na to, že naše hnutí nemá žádný program. Co to ale je ten program? Nemělo by se programu v české politice říkat spíš sliby? Nebo ještě přesněji prázdné sliby? Ano, sliby sepsat můžeme. Třeba tak, že si vezmeme "to nejlepší" ze slibů všech stávajících stran. Mohli bychom si vzít třeba nějakou inspiraci od naší největší vládní strany: "ODS prosazuje snižování celkového daňového zatížení." Bezva. Už máme první bod a můžeme jít dál...

Naše země podle mě nepotřebuje žádné pěkně sepsané politické sliby, těch už tu bylo (a ještě bude) dost. Naše země hlavně potřebuje vystoupit z kmotrovského sevření systémové korupce. Stávající strany to ale nedokážou, ať si píšou programy (sliby), jaké chtějí. Jejich úzké vazby na kmotry a jejich zahledění se do vlastních potíží a zájmů jim totiž brání udělat zásadní zvrat - pustit do vysoké politiky slušné lidi (pokud v oněch stranách ještě nějací slušní lidé jsou) a spravovat stát ve prospěch občanů.

Náš program nebo spíš cíl je vlastně velice jednoduchý: Chceme nahradit představitele zkorumpovaných politických stran lidmi, u nichž budeme moct garantovat upřímnou snahu se stavem naší politiky a společnosti něco udělat. To kupodivu žádná parlamentní strana (ani opoziční) v programu nemá. Ve své zaslepenosti jsou tyto strany asi přesvědčené, že ve státě všechno funguje tak, jak má.

Česko jako firma

Je pak v této situaci potřeba sepisovat nějaké sáhodlouhé sliby? Možná ano, nevím. Na vzletná slova ale po zkušenostech s dvacetiletým vládnutím našich politických stran moc nevěřím. Čemu ale věřím (a novináři to opět často rozporují), je, že se dá stát spravovat jako firma, nikoli jako nepřehledný moloch, kde pravá ruka kmotrova neví, co přesně dělá levá.

Vždyť co potřebuje taková firma? Prostor na trhu - ten snad ještě stále alespoň geograficky máme. Potom by to chtělo nějaký produkt, a tím by měl být pro firmu s názvem Česká republika jednoznačně spokojený občan, nikoli spokojený kmotr.

Pak tu máme pro firmu zcela zásadní věci: vize a cíle. Má Česká republika nějaké vize a cíle? Nemá. Před dvaceti lety jsme měli možná za cíl, že za dvacet let doženeme v prosperitě a životní úrovni Rakousko a Německo. A dnešní cíl? Zřejmě abychom jako stát nezkrachovali. Smutná vizitka činnosti politiků a vlád po roce 1989.

Abyste ve firmě mohli jít za nějakými vizemi a cíli, potřebujete rovněž koncepci a strategii. Má naše země nějakou koncepci, nějakou strategii? Vezměte si jakoukoli oblast (daně, hospodářství, školství, zdravotnictví, zemědělství, zahraniční politika,...) a zjistíte, že náš stát žádnou koncepci nemá, naopak. Klopýtá podle toho, kdo je zrovna u moci, podle toho, která kmotrovská klika má zrovna politické krytí.

K plnění cílů a naplňování jakékoliv strategie musíte mít prostředky, či chcete-li nástroje. V našem případě by to měly být hlavně funkční úřady, instituce, soudy, policie, a to bez ohledu na to, zda je u vlády ten nebo onen. Tyto instituce budou (jedno zda ve firmě či ve státě) fungovat jedině tehdy, pokud optimalizujeme jejich počet, zpřehledníme jejich funkce a do jejich vedení ustavíme schopné manažery, kteří opět budou ve svých rozhodováních co nejméně závislí na tom, jaká je zrovna u moci garnitura.

U firmy by pak měl být dlouhodobým efektem zisk, u firmy jménem Česká republika by tímto dlouhodobým cílem měly být prosperita a konkurenceschopnost, které státu také zajistí dlouhodobou existenci a odpovídající kvalitu života jeho občanů.

K plnění programu potřebujete funkční stát

Pokud nějaká strana mluví o nějakém ideovém programu (slibuje), pak vědomě lže, nebo předpokládá, že je zde správně nastavený a fungující systém státní a veřejné správy, který jí tyto sliby umožní uskutečnit. My tvrdíme, že zde tento systém dobře nastaven není, protože ve správě parlamentních stran selhal. A pokud stát pod vedením parlamentních stran selhává a není schopen zajistit základní funkce, může jen těžko chtít po lidech, aby se chovali jako jeho loajální občané.

A opět můžeme srovnávat stát s firmou: Pokud vedení firmy selhává, jsou tu voliči, tedy akcionáři firmy Česká republika. To oni musejí dát impuls na valné hromadě, tedy v parlamentních volbách, že jim vedení firmy jménem Česká republika nevyhovuje, musejí si navolit nové představenstvo, tedy představenstvo, které musí sestavit co nejlepší a nejefektivnější management (tedy vládu), který dokáže stát řídit.

Tento management je politicky odpovědný představenstvu, tedy parlamentu a občanům, voličům. Těm zodpovídá za to, aby stát a jeho veškeré instituce fungovaly. Na postech náměstků, ředitelů odborů či příspěvkových organizací však musejí sedět kvalifikovaní profesionálové, pro něž je principem a zásadním cílem bezchybné fungování jejich institucí.

Dnes jsou tyto funkce obsazovány politicky jako trafiky pro straníky, kteří se nedostali do parlamentu nebo vlády a kteří v těchto funkcích především plní vlastní nebo stranické pokladny. Výsledkem činnosti těchto „profesionálů“, které řídí kmotři, pak je, že nefunguje vůbec nic, respektive nic nefunguje ke spokojenosti občanů

Stát musí stát (možná proto se mu tak říká) na pevných základech. Tím základem jsou státní a veřejné instituce naplněné kompetentními státními úředníky a státními zaměstnanci. A to opět bez ohledu na to, která strana je u moci.

Selhaly, nebo neselhaly?

Věřte, že kompetentní lidé, kteří mohou řídit státní instituce, existují. Existují na ministerstvech, na úřadech, ve školství, v justici, v policii i v samosprávě. Ale ubývá jich. Často totiž odcházejí s frustrací ze státní správy do soukromého sektoru (ti slušnější), ti méně slušní podlehnou a nechávají se korumpovat politickým tlakem shora.

Až tato politická rakovina vyžere státní instituce odshora dolů, základy státu se zhroutí a s nimi definitivně i základní funkce státu.

Dosud jsme tvrdili, že dosavadní parlamentní strany selhaly. Možná budeme muset tento fakt přehodnotit. Ony jsou ty strany v destrukci základních funkcí státu vlastně docela úspěšné. Ale že by to ony strany měly v programu, toho jsem si nevšiml.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO 2011

Autor: Andrej Babiš | čtvrtek 27.9.2012 7:32 | karma článku: 20.31 | přečteno: 1689x

Další články blogera

Andrej Babiš

Pojďte se vsadit, že o mně do voleb nevyjde jediný pozitivní článek

V poslední době neustále narážím na komentáře o tom, že představuji ohrožení demokracie. Vzniká jich fakt hodně. Totožných obsahově i formálně. Už se to ani nedá číst.

20.7.2017 v 17:31 | Karma článku: 39.48 | Přečteno: 3302 | Diskuse

Andrej Babiš

Spropitné do kapsy číšníka EET evidovat nebude

Poslední dobou se v novinách strhla bouře ohledně spropitného. Prý bereme lidem možnost svobodně vyjádřit spokojenost s obsluhou v restauraci (nebo jinou službou).

15.8.2016 v 9:03 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 5073 | Diskuse

Andrej Babiš

České zdravotnictví nekolabuje, potřebuje ale systémové změny

Situace v českém zdravotnictví je mnohem méně dramatická, než jak se nám snaží namluvit například prezident České lékařské komory Milan Kubek. České zdravotnictví nekolabuje

2.8.2016 v 11:14 | Karma článku: 43.77 | Přečteno: 7091 | Diskuse

Andrej Babiš

Vnadná blondýna, daňové přiznání a evidence tržeb

Víte, co má společného internetová seznamka s daňovým přiznáním? Nedá se na ně vždycky stoprocentně spolehnout.

13.6.2016 v 17:53 | Karma článku: 25.94 | Přečteno: 1946 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Dementi!

Mohou splnit naše očekávání? Mohou nás pozitivně překvapit? Obávám se, že ne. Zdá se, že slova byla napsána po zralé úvaze a řádně a pečlivě doložena.

21.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 7.29 | Přečteno: 306 | Diskuse

Pavel Vávra

Sex je motor, sex je zbraň.

Posouváním a znejasňováním hranic "přípustného" ničíme možnosti pro seznamování, ale také ničíme motor lidské civilizace a lidství tím, že "přiléváme do benzínu vodu". A dříve nebo později se ten motor zadře.

21.11.2017 v 18:05 | Karma článku: 13.49 | Přečteno: 278 | Diskuse

Tomáš Flaška

Měli bychom být za invazi v roce 1968 vděční

"Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara." Tento článek vyšel v den návštěvy prezidenta Zemana v Rusku na serveru Zvezda.

21.11.2017 v 16:09 | Karma článku: 36.58 | Přečteno: 1016 | Diskuse

Jiří Turner

Konverze od ateismu k ateismu

Moudrost náboženství by měla patřit celému lidstvu, i těm nejracionálnějším z nás, a zasluhuje, aby si jí i její největší odpůrci zaobírali. Náboženství je příliš užitečné a vlivné, než aby se mohlo zcela přenechat věřícím.

21.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 420 | Diskuse

Alena Kulhavá

Jak fakenews a nepravdy ovlivňují nejen výsledky parlamentních a prezidentských voleb v ČR

Pravda zvítězí platí skutečně až při pohledu tváří tvář smrti a někteří i to obejdou a pak je otázka, co prožívají potom (pokud vezmeme zkušenosti různých náboženství pouze jako teoretické možnosti). Je odpovědnost na politicích?

21.11.2017 v 14:31 | Karma článku: 13.52 | Přečteno: 571 |
Počet článků 88 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5497
Podnikatel, okolnostmi (a českými politiky) donucený jít do politiky.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.