Od té doby, co jsem vstoupil do veřejného života, jsem si zvykl na lecjaké podrazy, urážky a sprosťárny. Pan Paroubek svým blogem, kde mne obvinil z objednávky článku v deníku Blesk, který psal o nefungující nadaci jeho bývalé ženy, zatím předčil snad všechny.
Nikdy jsem neměl potřebu se prezentovat tím, že naše firmy a já osobně pomáháme potřebným. K tomuto kroku mne donutil až nechutný výpad pana expremiéra (jeho článek naleznete ZDE). On sám totiž asi neví, že jsme pomáhali i charitě paní Paroubkové.
Na fotografiích je zaznamenána naše návštěva v Dětském domově v Trnové u Plzně z 30. července 2007. V hračkářství nedaleko Prahy jsem nakoupil 25 panenek Barbie pro děvčata a pětadvacet autíček pro kluky.
Celou cestu do Plzně mi paní Paroubková vykládala, jak „skvělé“ bylo soužití s jejím manželem. Bylo mi jí líto. Stejně tak mi bylo líto dětí v dětském domově. Když mi šťastná holčička, která dostala barbienu, vyprávěla, že jí k Vánocům přišel pohled od mámy, přitom ji celý rok neviděla, byl jsem naměkko.
Mimochodem, ta tmavovlasá slečna na snímku je má dcera. Vzal jsem ji tenkrát s sebou, aby viděla, jak se dětem v domovech žije. Právě v takových momentech si totiž nejlépe uvědomíte, že úspěch, peníze a bohatství nejsou v životě až tak důležité. Někdy jimi ale můžete alespoň pomoci.
PS: Tímto má potřeba reagovat na pana Paroubka definitivně skončila.
Andrej Babiš
