Paní europoslankyně Kateřina Konečná mě před pár dny na Parlamentníchlistech.cz označila za asociála, který "absolutně nemůže mít pojetí o reálném životě většiny lidí“. Pominu fakt, že sama byla do Poslanecké sněmovny zvolena už ve svých 21 letech, což znamená, že nikdy v životě neměla žádné „normální“ zaměstnání. Nikdy tedy nevydělávala peníze tak jako ona „většina“, za jejíž mluvčí se vydává.
Paní Konečná si ovšem mohla dát před napsáním svého komentáře tu práci a podívat se na webové stránky Nadace AGROFERT, ve které působím jako předseda správní rady. Kdyby tak učinila, zjistila by, že nadace má speciální fond určený právě na pomoc rodičům-samoživitelům. Fond byl založen v říjnu 2013, je určen těm osamělým matkám a otcům, kteří se – nikoliv vlastní vinou – dostali do situace, ze které nemohou sami najít východisko.
Jsme mimochodem jediná nadace, která se rodičům samoživitelům věnuje. Nikdo jiný si netroufl nabídnout pomoc skupině, která představuje 560 000 rodin, z nichž jedna třetina žije na hranici chudoby. V neúplných rodinách u nás vyrůstá 400 000 dětí, což je strašné číslo. Ještě strašnější je fakt, že 38,5 % rodičů, kteří by měli na děti platit výživné, jednoduše neplatí. I to byl ostatně důvod, proč jsme fond na pomoc samoživitelům založili.
Chlap, který se nepostará o své děti, pro mě není chlap. To stejné platí i pro matku, která nechá své dítě na holičkách. Řešením ale nemůže být to, že budeme nutit všechny ostatní občany, aby za neplatiče přejímali zodpovědnost a hradili jejich závazky. A přesně to by se stalo, kdybychom přistoupili na myšlenku zavedení náhradního výživného. My všichni bychom platili a neplatič by se ze své povinnosti vyvlékl. Jediným správným řešením je zajistit, aby neplatiči výživné platili. A aby povinnost platit výživné byla stanovena bez prodlení. Pokud povinný rodič neplatí, má stát okamžitě podniknout takové kroky a opatření, která ho prostě platit donutí.
Na Fond pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT jde celý můj ministerský plat – za dobu existence fondu jsem tak do něj tímto způsobem přispěl částkou 1.150.746,- Kč. Při nedávné oslavě svých narozenin jsem požádal hosty, aby místo dárků přispěli právě na tento fond. Vybralo se 311.089,-. Dalších 300.000,- vložila do fondu sama Nadace AGROFERT. Od chvíle, kdy fond funguje, jsme posoudili přes 120 žádostí, více než 90 procentům žadatelů jsme vyhověli. Každou z žádostí přitom nadace posuzuje individuálně, zjišťujeme okolnosti a důvody a snažíme se pokud možno najít konstruktivní řešení.
Neřešíme tedy jen akutní kritickou situaci, ale umožňujeme osamělým rodičům, aby se postavili na vlastní nohy a v budoucnu již nebyli odkázáni jen na sociální dávky. V rámci Fondu pro rodiče samoživitele není výjimkou například poskytnutí příspěvku na vzdělání, na rozjezd podnikání nebo třeba na odlehčovací službu pro maminku postiženého dítěte. Samostatnou kapitolu tvoří pomoc matkám v azylových domech, které se marně snaží našetřit na kauci nutnou k pronajmutí vlastního bytu nebo na příspěvek na obědy pro děti, pobyt v družině či mimoškolní aktivity.
Pomáháme rodičům, ale cílem je pomoci dětem, které absolutně nemohou za to, že jeden z jejich rodičů zůstává sám. Osud těchto dětí nám není lhostejný. I proto jde celý můj ministerský plat na Fond pro rodiče samoživitele, proto se peníze snažím shánět i od dalších potenciálních dárců.
Teď před Vánoci organizuje Nadace AGROFERT sbírku dárků pro děti, jejichž rodiče jsme během roku podpořili. Mohli bychom to udělat jako všichni ostatní – vybrat si jeden dětský domov, udělat honosný vánoční stromek s dětskými přáníčky, spustit mediální kampaň a nakonec dárky za doprovodu televizních kamer osobně předat.
Nadace šla jinou cestou – sbírku organizuje mezi zaměstnanci, dárky pak rozváží do každé z podporovaných rodin po celé republice. Je to mnohem pracnější a mediálně v podstatě neviditelné. My to ovšem neděláme proto, abychom se dostali do zpráv, ale proto, že nám na osudech dětí a jejich rodičích záleží. Pro mě je samozřejmě nepatřičné, abych se nějak chlubil charitou. Kdyby mě paní Konečná svojí poznámkou o mé asociálnosti nenadzdvihla ze židle, nikdy bych také o tom, co nadace dělá, nemluvil.
Andrej Babiš, psáno pro Parlamentní listy
